Nebezpečné omyly spotřebitelů

omyly spotřebitelů

V zákonech se snaží najít kliky různí podvodníci. Pro většinu obchodníků je na prvním místě zisk. Občas však aplikují nekalé praktiky na úkor spotřebitelů, kteří se často nemohou důsledně bránit kvůli tomu, že neznají svá práva. Jakých omylů se spotřebitelé nejčastěji dopouštějí?

Na co bychom si tedy měli při nakupování dát pozor? Jaké jsou časté a nebezpečné omyly spotřebitele?

Jedna z novel zákona o spotřebitelském úvěru zakázala různé věci a jednou z nich je i zajišťování půjčky nepřiměřenou výškou ručení nebo využívat k jejímu sjednání draze zpoplatněné linky. Někteří poskytovatelé nebankovních půjček, se však pokoušejí neustále zákon obcházet, přičemž využívají skutečnosti, že se zmíněná právní úprava nevztahuje i na podnikatele.

Z toho důvodu se ptají zájemců o úvěr na to, zda mají živnostenský list. Jakmile zájemce o úvěr odpoví kladně, pak společnost poskytující úvěr využívá praktiky, jaké nová úprava zákona o spotřebitelském úvěru zakázala. I v současné době se dá narazit na poskytovatele úvěrů, kteří nutí zájemce o půjčku volat na draze placené linky.

Půjčky a nebezpečné omyly spotřebitelů

Taková výsledná částka za telefonát může být často dražší, než celá samotná půjčka, pokud k jejímu poskytnutí vlastně vůbec došlo. Poskytovatelé úvěrů, se občas také odvolávají že budete volat na bezplatnou linku, ale po chvíli vyzvánění budou zájemci automatem odkázáni na linky se sazbou přibližně v rozsahu 75 korun za jednu minutu. Za použití těchto vysoce zpoplatněných linek může Česká obchodní inspekce klidně udělit pokutu až do výše deseti milionů korun, podobně jako za požadování ručení šekem.

Další chybou poskytovatelů úvěrů je, že žádají nepřiměřené podmínky pro ručení za jejich nabízené služby. Hodnota zastavené nemovitosti by neměla zbytečně přesahovat dlužnou částku.

Ale i to je zcela běžná praxe. Taková zástava není platná a Česká obchodní inspekce za ní může udělit pokutu ve výši pěti milionů korun, což by si každý takový poskytovatel úvěru měl předem rozmyslet, zda se mu takové riziko vyplatí.

Lichváři se nyní budou mnohem více spoléhat na sepsání smlouvy přímo u notáře, protože smlouva s tzv. Doložkou přímé vykonatelnosti umožní, aby se spory neřešili soudně a dluhy mohl vymáhat přímo exekutor.

Předváděcí akce a omyly spotřebitelů

Samostatnou kapitolu pak tvoří pořadatelé předváděcích akcí, kteří si často pomáhají různými triky a neustále se snaží vymýšlet nové způsoby, jak by se jim mohlo podařit prodat svoje předražené zboží naivním zákazníkům.

Jedním z triků, je pořádání předváděcích akcí v zahraničí . Pod záminkou poznávacího zájezdu spojeného s nákupem něčeho, vyvezou účastníky do zahraničí a to může být problém.

Cizí prostředí a neznalost místního jazyka, může zafungovat jako faktor zvyšující zranitelnost účastníků takové akce.

Častokrát se v minulosti stal případ, kdy byli klienti ponecháni se zahraničními prodejci, kteří na ně tlačili, aby si od nich nějaký výrobek zakoupili a klienti neměli možnost kontaktovat nikoho ze svého zájezdu, tedy v obavách nátlaku podlehli a zboží si za nevýhodnou cenu zakoupili .

Pokud se jedná o prodej v rámci zemí Evropské unie, může ještě pomoci Česká obchodní inspekce. Prodejci jsou však dostatečně informováni, a proto pravidelně využívají země mimo tohoto území. V takových případech se nelze pokaždé spolehnout na sjednocenou minimální míru ochrany zaručenou evropským právem.

Pořadatelé předváděcích akcí, se pokoušejí ztížit podvedeným možnost odstoupení od smlouvy za pomoci zprostředkovatelských smluv. Tuto smlouvu podepíše nic netušící klient společně s kupní nebo cestovní smlouvou. Prodejce se pak spoléhá na to, že zákazník odstoupí pouze od kupní smlouvy a na zprostředkovatelskou smlouvu jednoduše zapomene nebo si ji nevšimne.

 

Zákazník by se v takovém případě připravil o šanci na vrácení celé investice . Ale i v případě, že zákazníci smlouvu zaregistrují včas a hlavně řádně od ní odstoupí, není moc velká šance na navrácení financí. Jako zprostředkovatelé totiž v drtivé většině těchto případů vystupují lidé, kteří se dají jen špatně dohledat. V případě, že zprostředkovatel vůbec se zákazníkem nekomunikuje, nezbývá nic jiného, ​​než se obrátit na soud, aby sporný případ vyřešil.

Jedním z triků těchto prodejců je také smlouva, která se uzavřela mimo prostory obvyklých pro podnikání, což může být právě pořádání předváděcích akcí v sálech, hotelů či restauracích, kde předtím oznámily provozovny těchto firem. Jen uvedení informace, že byla smlouva uzavřena v provozovně však nesplňuje zákonem dané podmínky a je třeba zohlednit, zda se jedná skutečně o nákup na přednášce konané v sále hotelu, kde se běžně prodává a kde může daný druh podnikání spotřebitel opravdu očekávat.

Pokud se v sále restaurace či hotelu nenachází označení provozovatele, pak se rozhodně nejedná o místo, kde by měl spotřebitel čekat prodávání zboží. Zde však zůstává důkazní břemeno na zákazníkovi a ten musí prokázat, že se nejedná o prostor obvyklý na podnikání. Společnosti často skrývají své úmysly pod příslib výhry, kterou mají výherci údajně dostat na přednášce, která se koná v účelově nahlášené provozovně.

Omyly spotřebitelů při nakupování přes internet

Existují i ​​případy, kdy si spotřebitelé v zásilkovém obchodě nechají poslat zboží a následně po jeho doručení se objevují další zásilky s výzvou k platbě mnohem vyšší částky a příslibem zasílání dalších balíčků.

Zákazníci si většinou objednávají zboží s myšlenkou, že jim bude poslána pouze jedna zásilka a o další zboží již nemají zájem. Podle občanského zákoníku se nemusí vracet zboží, které dodavatel odeslal bez objednávky.

Obtíž u některých zásilkových obchodů se dá najít v tom, že objednávku dalších zásilek sice obchod oznámí, ale informaci šikovně skryjí například drobným písmem.

Posledním z popsaných nebezpečných triků, je snaha internetových prodejců připravit spotřebitele o možnost vrácení zboží do čtrnácti dnů. Zákazníkům, kteří se rozhodnou pro osobní odběr zboží objednaného přes internet, se pokouší prodejci nákup klasifikovat pouze jako internetovou rezervaci s možností vyzvednutí zboží. Kupní smlouva se pak často uzavírá až přímo v obchodě, což vypadá jako zřejmý záměr obchodníků. Předání balíčku s objednaným zbožím, totiž pak prezentují jako nákup v kamenném obchodě a zákazník v takovém případě nemá zákonné právo na odstoupení od smlouvy do čtrnácti dnů.

Přesto se však o elektronický nákup jedná a zákazník by tedy měl mít právo odstoupit od smlouvy do zmíněné lhůty.


Jak bude reklama vypadat?
-
Nechceš zde reklamu napořád jen za 50 Kč?
Zobrazit formulář pro nákup

Přidej komentář jako první k "Nebezpečné omyly spotřebitelů"

Zanechte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*